Biochemie nebo průmyslový design. Pět oborů budoucnosti, které se vyplatí studovat

Vedle tradičních oborů, jako jsou právo, ekonomie či strojírenství, letos poprvé HN představují i pět perspektivních studijních oborů budoucnosti - biochemii, biomedicínské inženýrství, průmyslový design, nanotechnologie a kybernetiku. Kdo chce mít jistotu, že po promoci nebude muset dlouho hledat zaměstnání, měl by sáhnout po jednom z těchto oborů.

1. Biochemie

Boj o nadané studenty biochemie začíná už na vysoké škole. Ústavy, jako je například Ústav organické chemie a biochemie, kde pracoval i v loni zesnulý Antonín Holý, bojují o ty nejlepší. Pokud se ale po studiích nechtějí věnovat práci na akademické půdě, mohou začít pracovat ve farmaceutických nebo biotechnologických firmách, jako je například Zentiva.

Skutečné objevy se ale podle ředitele biotechnologického ústavu Zdeňka Hostomského dějí v malých firmách, které tolik netlačí na výsledek. Nejběžnější podle něj je, že "člověk začne pracovat v akademickém sektoru, a pokud na něco přijde a věří, že je to dobrý nápad, jde a založí si vlastní firmičku. V té svůj nápad rozvíjí, a když se jeho intuice potvrdí, stane se velmi bohatým."

Kde studovat biochemii:

JČU - Přírodovědecká fakulta

MU Brno - Přírodovědecká fakulta

UK Praha - Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Přírodovědecká fakulta v Praze

UP Olomouc - Přírodověd. fakulta

VŠCHT - Fakulta potravinářské a biochemické technologie

2. Biomedicínské inženýrství

Umělé srdce, speciální polohovací lůžko, které samo otáčí pacienta, nebo ortopedické náhrady. To jsou jen příklady několika produktů, u jejichž zrodu nebo údržby stojí biomedicínský inženýr. Jedná se o další perspektivní obor, který se dá studovat na čtyřech místech v Česku.

Velká poptávka ze strany nemocnic a dodavatelů zdravotnických zařízení a materiálů činí z tohoto oboru velice zajímavou možnost širokého uplatnění studentů. I kvůli tomu se rozšiřuje počet míst na univerzitách.

Například Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT plánuje dosavadní počet tisícovky studentů navýšit na tři tisíce. Už na těchto školách dochází k úzké spolupráci právě s lékaři a nemocnicemi, na jejichž projektech školy pracují.

Studium biomedicínského inženýrství

ČVUT Praha - Fakulta biomedicínského inž.

TUL Liberec - Ústav zdravotnických studií

VŠB-TU Ostrava - Fakulta elektrotechniky a informatiky

VUT Brno - Fakulta elektrotechniky a kom. technologií

3. Průmyslový design

Dříve si firmy myslely, že je produktový design něco finančně nedostupného. Tento přístup se u nás postupně obrací, myslí si Jan Dědek z liberecké Fakulty umění a architektury TUL Liberec. Proto se povědomí o oboru průmyslového designu stále zlepšuje. Shodují se na tom zástupci tří univerzit, na kterých se průmyslový design dá studovat.

Jan Čapek z pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové si myslí, že design je nejdůležitější pro firmy, které chtějí vyvážet svoje zboží a které pomalu začínají hledat produktové designéry. Podle Stanislava Hanuše z Fakulty architektury ČVUT je průmyslový design důležitou konkurenční výhodou.

Studium designu:

ČVUT - Fakulta architektury

VUT - Fakulta výtvarných umění

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

TUL Liberec - Fakulta umění a architektury

UTB Zlín - Fakulta Multimediálních komunikací

ZČU - Ústav umění a designu

4. Nanotechnologie

Nejen nově otevřený Ústav pro nanomateriály na Technické univerzitě v Liberci dokazuje, že i nanotechnologie jsou oborem, o kterém se často mluví jako o oboru budoucnosti.

"Technologie dospěly do stadia, kdy je možné manipulovat s materiály v řádech nanometrů," vysvětluje Miroslav Černík z katedry Nanotechnologie na Technické univerzitě v Liberci.

Výsledky tohoto oboru totiž mohou i pomoci při léčbě rakoviny, AIDS nebo čištění odpadních vod. "Další oblastí jsou nanovlákna, jejichž průměr se pohybuje lehce nad sto nanometry. Díky velmi jemnému povrchu se dají dobře využít jako filtrační nebo katalytické materiály," doplňuje Černík.

Zájem o nanotechnologie prý projevila i automobilka Škoda Auto nebo rakouský výrobce vláken Glastoff, který má pobočku v českých Lovosicích.

Kde studovat nanotechnologie a nanomateriály:

TUL v Liberci - Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

UJEP - Přírodovědecká fakulta

UP Olomouc - Přírodovědecká fakulta

VŠB - TU Ostrava - univerzitní studium

VŠCHT - Fakulta chemické technologie, Fakulta chemicko-inženýrská

VUT v Brně - Fakulta strojního inženýrství

5. Kybernetika

NASA i evropské automobilky jeví zájem o vývoj probíhající na katedře kybernetiky ČVUT v Praze. Zdejší výzkumníci totiž "učí" stroje, aby si z obrázků nasnímaných kamerami poskládaly trojrozměrný tvar terénu kolem sebe. Díky tomu se například mohou vesmírná vozítka sama rozhodnout, jestli při své jízdě projedou kráterem, nebo se mu raději vyhnou. Studenty tohoto oboru zvou na stáž i firmy jako Google a Microsoft.

Kybernetika na rozdíl od IT propojuje informační technologie s okolní realitou. Absolventi tak ovládají jak IT, tak základní elektrotechnické vzdělání, po kterém je velká poptávka.

"Sehnat kvalitního elektrotechnika je v dnešní době velmi těžké a tento fakt výrazně zvyšuje poptávku po nich,“ tvrdí Jiří Koziorek, vedoucí katedry kybernetiky a biomedicínského inženýrství na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě.

Kde studovat kybernetiku a robotiku

ČVUT - Fakulta elektrotechnická

UTB Zlín - Fakulta aplikované informatiky

VŠB-TU Ostrava - Fakulta elektrotechniky a informatiky

VUT - Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

ZČU Plzeň - Fakulta aplikovaných věd