Už jako malý kluk jsem s otevřenou pusou sledoval opravy a přestavby motorek u svého otce a nezapomenutelné kovářské umění mého dědy.
Jako každý kluk jsem toužil po nějakém tom samohybu, ať s motorem nebo bez něj, pak po něčem, co vrčí a bafá, nejlépe jako Ariel mého otce. Po válce měl každý druhý nějakou motorku, táta je opravoval a já jsem už v jedenácti letech měl služebního mopeda. Vozil jsem poštu po vesnicích, tak mi dali mopeda, protože na tom pošťáci nechtěli jezdit.
Ve třinácti jsem začal jezdit motokros na Pionýru. Dodneška mám helmu, kterou jsem si tenkrát musel koupit, a jezdím s ní závody veteránů.
Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné?
Přihlásit se
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
