Že je v Austrálii všechno vzhůru nohama, může znít jako otřepané klišé. Když se však připravujete na cestu, čtete si turistické průvodce, trávíte hodiny na internetu a představujete si, „jaké to tam asi bude“, klišé jsou většinou tím, na co se nejvíc těšíte.
Hned po příjezdu tak testuju, jestli se voda v záchodě po spláchnutí točí opačným směrem než doma – a k mému úžasu netočí. Vlastně se netočí vůbec. Všechno sjede rovnou dolů, bez jakékoli akrobacie. Souhvězdí by také měla vypadat převráceně, ale oceánské podnebí jaksi neumožňuje pozorovat noční oblohu, kterou by nestínily dešťové mraky. Takže i když budete civět na nebe do pozdních večerních hodin, jediné, co vás překvapí, je nepříjemná bolest za krkem.
Naštvaná z takových zjištění se utěšuji jízdou po levé straně silnice, jediným z klišé, které nezklamalo. Za zvuku skřípajících stěračů (které se očividně zapínají v místě „původního“ blinkru), zatáčíme k parku s obrovským jezerem. Na něm se vznešeně pohoupávají labutě, krky stočené do tvaru polovičního srdce. Jsou to černé labutě. Černé, černé labutě. S úlevou vydechnu a na tváři se mi objeví cestovatelský úsměv.
Bez odlišností není co objevovat.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
