Zemřel architekt a urbanista Jiří Hrůza, jeden z autorů územního plánu Prahy

Ve věku 86 let zemřel ve čtvrtek významný architekt, teoretik urbanismu a pedagog Jiří Hrůza. Byl hlavním projektantem územního plánu Prahy, věnoval se také urbanismu různých regionů Česka.

O úmrtí informovala Lenka Burgerová z Ústavu urbanismu Českého vysokého učení technického v Praze, kde Hrůza působil.

Přestože se Hrůza věnoval především urbanistické praxi, veřejnosti je známější jako teoretik urbanismu. Napsal publikace jako Budoucnost měst, Teorie města, Města utopistů a Město Praha. V nejbližší době vyjde v nakladatelství Academia jeho nová kniha Svět měst.

Architektura v antikvariátech

Hrůza se narodil 31. května 1925 v Praze, o architekturu se zajímal už v dospívání. Zájem ve něm vyvolalo už okolí pražské Letné, za časů protektorátního totálního nasazení ovládl základy vysokoškolské matematiky a deskriptivní geometrie a už tehdy například po městských antikvariátech hledal svazky edice Mezinárodní soudobá architektura.

"Nikdy jsem si nemyslel, že bych měl dělat urbanismus, což byl zprvu jen exoticky znějící pojem ze spisů Teigeho a prvních překladů Le Corbusiera. Pracoval jsem několik týdnů jako brigádník na dole u Rynholce a na obnově interiérů nacisty během války zneužité budovy v Zikově ulici. Ta se pak stala prostředím ústavů a ateliérů školy architektury, aby byly její interiéry později rozčtvrceny přičkami na kanceláře rektorátu ČVUT," vzpomněl Hrůza v rozhovoru pro časopis Architekt.

Hrůza, na kterého měl vliv někdejší hlavní architekt české země František Fiala, pak v hlavním městě dlouhodobě působil na Útvaru hlavního architekta.

Územní plán

V šedesátých letech se podílel především na územním plánu pražsko-středočeské aglomerace. "Byl to projekt překonávající správní hranice a tradiční soupeření mezi Prahou a Středočeským krajem. Podařilo se projekt vydat jako obsažné album velkého formátu s variantami řešení, důrazem na kvalitu prostředí a prvními pokusy o uplatnění matematických metod," řekl Hrůza, pro kterého byly šedesátá léta dobou, kdy měl Útvar hlavního architekta koncepci i pravomoc.

Mezi roky 1971 až 1990 poté pracoval jako vedoucí projektant územního plánu Prahy.

Hrůza se tehdy účastnil projektování pražského olympijského areálu, působil ale také v zahraničí. V roce 1967 byl jednou z vedoucích osobností pražského Mezinárodního kongresu architektů UIA. V roce 1968 přednášel na univerzitě v Detroitu v USA, v sedmdesátých letech minulého století vedl pro OSN závěrečné práce na rozvojovém plánu Srí Lanky.

Vídeňská univerzita mu v roce 1976 udělila Herderovu cenu za mezinárodní přínos k rozvoji teorie urbanismu. V roce 1994 se stal členem Rady starších Mezinárodní společnosti urbanistů ISoCaRP, mezi jejíž zakladatele patřil.

"Smrt zastihla Jiřího Hrůzu v plné síle a intenzivní práci, až do minulého týdne předával své bohaté odborné zkušenosti, entuziasmus a nadšení pro urbanismus českým i zahraničním studentům fakulty architektury," uvedla jeho asistentka Burgerová.