Na sestavení hamburgeru ze zkumavky bude třeba kolem tří tisíc laboratorně vypěstovaných proužků hovězího masa, přičemž každý roste šest týdnů. K dovršení gurmánské iluze nakonec bude maso doplněno dvěma sty proužky tukové tkáně získané stejným způsobem.
Základem produkce umělého masa jsou kmenové buňky skotu. Ty se umístí do laboratorních misek s živným roztokem, v němž je embryonální sérum z krve telecích zárodků. Tato směs umožňuje buňkám rozmnožit se dělením až třicetkrát, a vyrůst tak v buňky svalové. Proužky masa mají schopnost se smršťovat jako skutečné svaly a v laboratoři se pomocí speciálních suchých zipů natahují, aby se podpořil jejich růst a udržela pružnost. Zatím touto metodou vzniká maso s realisticky vypadajícími svalovými vlákny, má však bledou, růžově žlutou barvu. Je to dáno nepřítomností krve a železa. Postův tým doufá, že se v budoucnu podaří tento problém vyřešit.
Sponzoruje párkař
Profesor Mark Post není na poli umělého masa žádným nováčkem. V roce 2009 jako první na světě vypěstoval v laboratoři kousek kosterního svalstva prasete.
Umělé vepřové nevypadalo na pohled příliš vábně a chuťově nebylo také nic moc, jak přiznal jeden ruský novinář, kterému se v Maastrichtu dostalo té cti ho okusit. Ale co není, může být. Kromě nizozemské vlády je totiž hlavním sponzorem umělého vepřového párkařský gigant Stegeman.
Hamburger ze zkumavky má spatřit světlo světa už letos v říjnu a jeho náklady ve výši 250 tisíc eur (v přepočtu 6,25 milionu korun) hradí anonymní sponzor. Známé je naproti tomu jméno šéfkuchaře, jemuž chce profesor Post svěřit přípravu hamburgeru. Tím má být Heston Blumenthal, proslulý britský kuchař, zvaný kulinární alchymista. Tajemný anonymní sponzor rozhodne, kdo bude pozván, aby nejdražší hamburger světa ochutnal.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
