Ulicí prochází vytáhlá, štíhlá postava v černém kabátě. Od ruky jí stoupá cigaretový kouř, který se přesouvá k ústům, kde se na malou chvíli skryje. Vzápětí – veden rytmem nádechu a výdechu – vyrazí opět a zakrývá půlku obličeje.

Skrz kouřovou clonu prosvítají výrazné a poněkud smutné oči. Z figury i tváře vyzařuje mihotavé vnitřní napětí. Postava jako z expresionistického filmu: Herta Müllerová. První setkání s laureátkou Nobelovy ceny za literaturu, byť zprostředkované filmovou kamerou, je podivně zvláštní. Křehká fyziognomie a posmutnělý výraz jako by dokonale zhmotňovaly její literární svět.

Zbývá vám ještě 80 % článku