Ideální víkend začíná tak, že mne někdo vzbudí a řekne mi, že ještě mohu spát. Zdají se mi hezké sny. Probouzím se vedle roztoužené ženy. Někdo mezitím venčí mého psa. Zatímco piju kávu, někdo mne obléká a nakládá do limuzíny.
Než mne doveze k lyžařskému vleku na Telnici v Krušných horách, lehce pojím ze snídaňového balíčku žlutý meloun s pršutem a vajíčka na hniličko. Lyžuji. Pak se vracím limuzínou do Prahy.
Pouštím si film Melancholia. Jsem u Rudolfina. Jdu na výstavu Tak pravil LaChapelle a pak na výstavu Jana Híska Noční jezdec tamtéž. Mám radost, že jsem je stihl, neboť končí 26. 2. a byly opravdu parádní.
Oběd v Ambiente. Nejdřív ústřice, potom opékaná masa po brazilsku na způsob churasco, krevety. Život je krásný.
