Měsíční program Salcburského festivalu završilo v úterý večer ve vyprodaném Velkém sále Festspielhausu poslední z pěti představení Věci Makropulos, Janáčkovy opery komponované podle hry Karla Čapka. V hlavní roli opery, která tu vzbudila značný ohlas, excelovala sopranistka Angela Denoke.
Německá pěvkyně už třistaletou Emilii Marty ztvárnila v milánské La Scale a na dalších světových scénách a zkušenosti má i s dalšími janáčkovskými postavami. Civilní, ale zároveň fantaskní příběh o právním sporu a záhadné ženě, podpořený mimořádně emotivní hudbou, slaví v poslední době v Evropě úspěchy a zjevně se zařazuje k publikem již dříve objeveným Janáčkovým operám.
Salcburská inscenace, koncipovaná jako koprodukce s Polským národním divadlem, jak je v současnosti z finančních důvodů obvyklé, byla dílem proslulého švýcarského režiséra Christopha Marthalera. Ten k látce nepřistupuje příliš tradicionalisticky, proto opera dostala některé zbytečné akcenty. Rozumování dvou žen o nesmrtelnosti a o tom, kdo by pro ni měl být případně vybrán, bylo před předehrou vtipné.
Dirigent Bělohlávek předvedl v San Franciscu, jak se hraje Janáček - čtěte ZDE
Režisér Wilson protáhl Karla Čapka svou továrnou na divadlo - čtěte ZDE
Další režisérské nápady bizarně narušující v pozadí hlavní děj, předepsané křečovité přehrávání nebo opakující se gagy však postrádaly hlubší smysl. Ani umístění do neměnné dekorace soudní síně příliš nenadchlo. Rozlehlost a hloubka takto zařízeného jeviště navíc přinesly problémy se slyšitelností. Zpívalo se nicméně česky a publikum sledovalo titulky.
Nevyhrocené pojetí Emilie Marty, žádného monstra, spíše věčné krásky, vzdávající se však nakonec moudře svého elixíru mládí, bylo ovšem jednoznačné a závěrečný monolog směřovaný do publika zapůsobil. Raymond Very, Johan Reuter i český tenorista Aleš Briscein byli vybráni přesně a role zvládli pěvecky výborně.
Dirigent Esa-Pekka Salonen s Vídeňskými filharmoniky vedl operu s pochopením, cítil ji spíše lyricky. Hudba byla díky němu určující a inscenaci dala pozitivní vyzařování. Vedle oper od Mozarta a Strausse, kteří do Salcburku patří celých devadesát let, a vedle řady dalších špičkových koncertů byl letos Janáček na festivalu událostí.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist