Bořek Šípek: designérská star, kterou svět oceňuje víc než jeho rodná hrouda

Když se v Česku řekne Bořek Šípek, znamená to pro mnoho lidí synonymum pro sklo, případně si vybaví jeho působení v roli hlavního architekta správy Pražského hradu. Tak trochu v pozadí zájmu zůstává Šípek jako designér nábytku, i když právě to je ten kus jeho tvorby, který ho katapultoval ke světové proslulosti. To když si ho na počátku 80. let jako jednoho ze svých dvorních návrhářů vybrala nábytkářská firma Driade – vedle jiné budoucí hvězdy světového významu, Philippa Starcka.

Firma Šípkovi pořídila katalog a začala jeho jméno všestranně tlačit do světa. Teprve po několika stovkách rozhovorů, které poskytl médiím, a po sérii uveřejněných kritik začala jeho produkty také prodávat. „Prodávaly se na jméno. Platilo se jméno. Byl to skutečně oslnivý start kariéry a jsem za to Driade dodnes vděčný. Vybrali si jen pár jmen a ta skutečně prosadili,“ říká o této etapě své tvorby Bořek Šípek v knize Fenomén Šípek.

Design jako vedlejší produkt

Sám Šípek se k navrhování nábytku přitom dostal vpodstatě nechtěně. Když v roce 1983 jak sám říká podruhé emigroval a přestěhoval se z Německa do Holandska, byl už zavedený architekt. Uchytit se na novém místě chce ovšem čas a on považoval za příliš riskantní během té doby navrhovat domy do šuplíku. A tak vymýšlel stoly, židle nebo sklo a stal se tak designérem.

„Design je součástí architektury, takže to vlastně tak moc nechtěné nebylo. Horší by to měl designér, kdyby chtěl začít malovat domy. Navíc, psala se osmdesátá léta a ta designu přála,“ říká o svém druhém začátku Bořek Šípek.

Megastar Šípek

Ohromný úspěch měl jeho design například na dálném Východě nebo v Holandsku, kde v té době žil. Holandská veřejnost mu věnovala tolik pozornosti, že jako reakce na jeho popularitu nakonec vyšel v místním tisku pod titulkem Dost bylo Šípka článek, který se ptal: Proč jenom on?

Velkým sběratelem jeho tvorby byl v té době například i výstřední módní návrhář Karl Lagerfeld. Byl Šípkem tak zaujat, že si od něj nechal navrhnout nejen svůj hamburský byt, ale také všechny své butiky po celém světě. Bořek Šípek pro něj připravil takzvanou Bibli butiků, podle které se museli řídit všichni architekti, kteří Lagerfeldovy obchodní prostory zařizovali, ale také sérii flakonů pro jeho parfémy.

Výjimečná je Šípkova práce z 80. let i proto, že takové hvězdy, jakými se on nebo Philippe Starck v té době stali, současný design už neprodukuje. „Už není důležité jméno designéra, ale užitek výrobku a samozřejmě to, aby produkt byl něčím fascinující. Jestliže v osmdesátých letech musely předměty zaujmout svou existencí, dnes je na prvním místě praktičnost, účelnost a nízká cena. V osmdesátých letech platilo čím dražší, tím lepší. Dnes musí být předmět dostupný pro každého,“ popisuje změny, ke kterým došlo, Bořek Šípek.