Gay průvodce Prahou: Kde najdete nejlepší bary, kluby a diskotéky

Praha se stala společně s Budapeští Mekkou homosexuálních turistů ve střední Evropě. Čtyři roky stará věta z médií zaslouženě vzbuzuje ironický úsměv. Kde ti všichni gay turisté jsou?

I když... Projít se o víkendu před půlnocí pražskou Vinohradskou ulicí, cítíte všechny vůně světa. To mahagonové dřevo, guave a květ tiare ovšem není sortiment arabského bazaru, nýbrž hlava a srdce střední ligy spotřebních parfémů, povinné výbavy poučeného gaye na sobotní noc.

Ti „slušní“ vystoupají pouze do nového Angels Café, aby si nad svíčkou vypili solidní rozlévané víno nebo se rozmazlovali rakouskou vodou Römerquelle s antickým žoldákem s půvabným profilem na uzávěru.

Odvážnější a zkušenější míří přímo do Termixu, jedné ze tří největších pražských gay diskoték. Její název bohužel pobaví pouze našince plné sentimentu po mléčném dezertu, jehož recepturu završovala standardizovaná tepelná úprava.

Termix chrání své klienty portýrem, který reguluje toky nových hostů čekajících na šatnu, až se tvoří řada, nevídaný jev pražské scény. Zde jde hlavně o zábavu, rychlí barmani nešetří ledem a omluví se za prošlou dobu spotřeby na lahvi pšeničného Hoegaardenu. K dobám minulým odkazuje i torzo přebarveného vozítka Fiat 500, pod nímž se tančí ve středu na hity československé a do neděle pak na pop-music světovou.

Termix se může pochlubit prvenstvím mezi pražskými gay kluby v instalování turecké toalety, ale i nedávnou redukcí už tak malinkatého prostoru pro darkroomy, místa rychlého sexu ženám zapovězeného.

V této disciplíně jednoznačně vede korunní princ pražské gay zábavy, jen pár metrů vzdálený klub Valentino. V minulosti též Gejzír či spíše Gayzeer, kde už před deseti lety stál malý budvar šedesát korun.

Horní bar často okupuje i výkvět, jehož motivace vysedávat na červené kůži nesměřuje pouze k disco prožitkům, ale i výdělku. V dolních prostorách zásobují rovnou dva bary tančící masy, tedy pokud je právě pátek nebo sobota. Kdysi spletité chodby darkroomů s dobrodružstvím na každém kroku jsou nyní omezeny nejčastěji pouze na malý první suterén v absolutní tmě bez jakéhokoliv vizuálního zážitku.

Valentino se právem honosí označením největší gay klub v Česku a je pastvou pro nažhavené turisty. Pro zdejší komunitu však není tím nejpříjemnějším místem.

Kdo má rád kůži

O ty největší rošťárny se v Praze dělí zejména žižkovský Alcatraz a smíchovský Drakes. Vstříc vycházejí té části gay klientely, jež upřednostňuje tmavé zákoutí se slingy – pohodlnými koženými „houpačkami“ pověšenými na řetězech.

Slingy lze považovat za prozatímní vrchol industrializace sexu mezi gayi a jejich výskyt předznamenává závan civilizace v několika pražských darkroomech, jež jsou často tak nudné. Velkorysá non-stop otevírací doba Drakes může vyvolat pocit nepřetržitých orgií, ve skutečnosti se tam může denní zvědavec cítit osaměle.

Celý článek o pražské gay scéně, doplněný například o slavné knihy s homosexuální tematikou nebo o přehled barů a klubů evropských metropolí, si přečtěte v IN magazínu Hospodářských novin, který vychází ve středu 6. dubna.