Kobyliská střelnice neblaze proslula jako místo poprav po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Poslední vystřely popravčí čety padly na samém sklonku druhé světové války během Pražského povstání. Co jméno na památníku, to příběh.
Prostor památníku je na první pohled upraven, trávník sestříhán a i v zimě zelené listy břečťanu navozují dojem jisté estetiky. Nepokořená vlast, bronzová socha plačící ženy od akademického sochaře Miloše Zeta před kovovým křížem, naplňuje pietní symboliku místa.
Ale stačí podrobnější pohled, a je po idyle. Kříž požírá rez, což sice podtrhuje syrovost místa, ale podle zbytků původního nátěru to určitě není záměr. Vyšlapané cestičky zavedou zvědavého návštěvníka k rezivějícím konstrukcím, částečně zaházeným plastovým odpadem.
Kovové konstrukce vypadají jako zařízení pro umisťování terčů, což souvisí s původním využitím Kobyliské střelnice. Obsluha byla kryta před přicházejícími střelami hlubokým příkopem.
"To jsou katakomby, bylo tady popraviště," snaží se blýsknout nějakou znalostí kluci z nedalekého sídliště, kteří si sem možná šli zakouřit. Místo je totiž hezky za větrem. I když je jen pár desítek metrů od nejbližších sídlištních paneláků, je velmi dobře schované.
O zbytky popraviště ovšem nejde, což ostatně potvrzuje i tisková mluvčí Prahy 8 Radka Wallace. "Zařízení nemá nic společného s popravištěm. Je to pozůstatek bývalého mechanismu tehdejší střelnice. Ta je v současné době zanedbaná a není veřejně přístupná, ale plánuje se její obnova."
Pokaždé nový pohled
"Taky hledáte zákoutí? Já tady při každé procházce najdu nějaký nový pohled," svěřuje se důchodce procházející se po Ďáblickém háji. Lesní komplex, kde nástup jara oznamuje vyšší frekvence venčících pejskařů a modré květy jaterníků vykukující z hnědi spadaného dubového listí, bezprostředně navazuje na Kobyliskou střelnici.
Po druhé světové válce střelnici opět převzala československá armáda. Několik let ji znovu používala pro cvičnou střelbu, ale také pro činnost zájmových organizací. V padesátých letech význam Kobyliské střelnice pro účel moderní armády poklesl, střelnice už technicky nevyhovovala a byla používána jen příležitostně pro cvičnou střelbu.
Nakonec, asi do poloviny roku 1968, sloužila Armádnímu filmu. Popravčí místo bylo ihned po osvobození v roce 1945 symbolicky označeno dřevěným křížem s trnovou korunou.
V místech Kobyliské střelnice se dá přemýšlet o odvaze a trestu smrti. Málokdo by přitom hledal Národní kulturní památku na pražském sídlišti.
JAK SE TAM DOSTAT
Kobyliskou střelnici najdete mezi panelovými domy a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v prostoru uzavřeném náspy.
