Ubytovna křížená s lodí se do Prahy náramně hodí

Je-li člověk, který se do Prahy přistěhoval z jiného města, náplava, toto by mohla být třeba závlečka. Architektura do Prahy zavlečená, a to doslova. Plovoucí ubytovna u Štefánikova mostu byla do města opravdu zavlečena – na pevném ocelovém laně za říčním remorkérem.

Základem noclehárny Hermes je půl století starý vlečný člun, ve kterém se vozilo sypké zboží mezi Děčínem a Hamburkem. Na konci roku 2006 se z lodi stal plovoucí přízemní dům. Původně se člun přestavoval pro to, aby sloužil jako hostel pro turisty, ale nakonec ho v únoru 2007 koupil pražský magistrát, který ho využívá jako ubytovnu pro bezdomovce.

Pokud by se lodnímu domu měl přiřadit architektonický styl, pak třeba mašinismus. Stroj povýšený na ideál architektury. Domy se podle tvůrců z poloviny dvacátého století měly vyrábět stejně jako automobily nebo televizory. Snadno smontovatelné a doručitelné na libovolné místo.

Například skici anglického architekta Rona Jamese Herrona, které znázorňují jeho vizi kráčejícího města, připomínají výjevy z Verneových románů. Domy stojící na teleskopických nohách mají ocelové pláště, kulatá okna a válcové větrací průduchy. Slavný Dymaxion House, který si pro sebe navrhl americký matematik Richard Fuller, zase zastřešuje geodetická kupole z příhradové trojúhelníkové sítě, jako by to byl plynojem nebo kryt astronomické observatoře. Nebo třeba příď Nautila, legendární ponorky kapitána Nema.

Hermes má v sobě hned několik mašinistických prvků. Nosným základem je soustava lodních žeber, na kterých je upevněn ocelový plášť. Tato konstrukce vytváří pětasedmdesát metrů dlouhý a devět metrů široký nákladový prostor, do kterého bylo možné až do dvoumetrové výše vyrovnat převážený náklad. Nad ním se v době, kdy Hermes pravidelně vozil zboží po Labi, zatáhl trojdílný kryt a loď mohla vyplout. Na zádi byly kajuty pro kormidelníka s lodníkem, v podpalubí malý naftový motor, který vyráběl elektřinu pro osvětlení a pohon navijáků lan. Kormidlovalo se ručně.

Nástavba s kajutami pro posádku se na lodi dochovala dodnes, nákladový prostor však vyplnila vestavba z dřevotřískových desek. Člun se tak proměnil v ubytovnu pro více než dvě stě třicet nocležníků. U protějšího břehu kotví luxusnější botel Albatros, který se však s elegancí Hermesu nemůže poměřovat. Zatímco Albatros byl od počátku stavěn jako plovoucí hotel a s lodí má společné jen to, že ho nadnáší Archimédův zákon, Hermes má stále ostrou lodní příď a ladně zaoblenou záď s velkou kormidelní ploutví.

Vlečný člun řady 901 není žádná neforemná bedna jako u protějšího břehu botel. Kdo Hermes stavěl, prokázal fortel. Ubytovna křížená s lodí se do Prahy náramně hodí.