Domy s nejhezčími ornamenty dal Praze muž, který neuměl kreslit

Wiehl je neorenesanční architekt s charakteristickým rukopisem, který není tak úplně jeho. Od sedmdesátých let devatenáctého století bylo v Praze postaveno několik domů podle Wiehlových návrhů, pro které je charakteristická fasáda zdobená sgrafity nebo malbami. Pro styl nové české renesance to byl neodmyslitelný prvek a Wiehl je považován za hlavního autora tohoto architektonického proudu.

Protože však sám skutečně nebyl zručným kreslířem, přenechával zdobení svých domů jiným. Autory sgrafit a maleb na Wiehlových domech jsou například Mikoláš Aleš nebo Celestýn Klouček. Wiehl se omezoval pouze na to, že na fasádě naznačil umístění dveří, oken a říms a volnou plochu svěřil výtvarníkům.

To je i případ fary u kostela svatého Petra v Biskupské ulici, postavené v letech 1893 až 1894 podle Wiehlových plánů. Motivy víry pro lunetovou římsu zpracoval do sgrafit Celestýn Celda Klouček, vlastní provedení pak zajistil malíř Ladislav Novák.

Kdo si prohlédne průčelí svatopetrské fary, pozná polovinu tvorby Antonína Wiehla, který s oblibou střídal pouze dva druhy renesanční fasády. Jeho domy měly buď hladkou a bohatě malovanou stěnu, jako například knihkupectví na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice, nebo bylo průčelí celé z režného zdiva, okna lemovalo kamenné obložení nebo štuk a jedinou ozdobou bývala lunetová římsa a pás sgrafit jako u svatopetrské fary.

Wiehl nikdy nepatřil mezi umělecké bohémy ani nebyl architektem s přetlakem nápadů. Už na škole působil nenápadně a jeho láska k renesanci se zrodila pragmaticky. Profesor Josef Zítek, u kterého Wiehl na pražské technice studoval, vzal posluchače za celou dobu studia na jedinou exkurzi – k renesančnímu zámku. K tomu si Wiehl přidal několik cest do Itálie, a jeho renesanční rukopis byl na světě. Navíc uměl dobře rozpoznat, po čem touží společnost, jíž se hospodářsky dařilo. Poptávka byla po domech, které budou zdobené a reprezentativní, a k tomu se Wiehlovi renesanční inspirace hodila. Fara u svatého Petra tak vychází z architektonických motivů severoitalské renesance.

Nepropadejte panice, pokud se o svém dítěti na rodičovské schůzce dozvíte, že "je malé zručnosti manuální a kreslí pracně, nepružně, na pohled primitivně", jako si to o sobě musel vyslechnout Wiehl. Pořád z něho může vyrůst uznávaný architekt.

Jak se tam dostat

Fara sídlí v Biskupské ulici 13. Nejbližší MHD je zastávka tramvají 3, 5, 8 a 24 Bílá labuť. Z ulice Na Poříčí zahnete u hotelu Harmony doprava.