Sedmimilionová metropole, kde všichni spěchají

Dveře tiše klapnou. Historická hongkongská tramvaj, nebo chcete-li spíše lanovka, opouští svou dolní zastávku v tepající bankovní čtvrti. Zvenku se už jen vzdáleně připomíná hlasitý provoz rušné Queensway, jedné z hlavních tepen v centru dynamického přístavu Victoria, který býval hlavním městem této někdejší britské koloniální državy.

Souprava o třech vozech se zvolna sune vzhůru. Hledíte do oken blízkých mrakodrapů. Napřed lidem, co žijí v pátém, pak sedmém, desátém patře. Přijde první zastávka. Nejvyšším mrakodrapům stále saháte tak nějak po kolena.

Pak přijde prudké stoupání. Hora Victoria Peak, jíž se ve městě vždy říkalo jen Peak (Vrcholek), je ve výšce 552 metrů stále někde nad vámi - a šplháte vzhůru vlastně od úrovně moře. Buďte ale v klidu. Tramvaj sice vypadá jako muzejní exponát, má hodně za sebou. Za dlouhé desítky let ovšem neměla jedinou nehodu. Je příkladem spolehlivosti.

Kochejte se. Z těchto míst je panorama sedmimilionového Hongkongu nejúžasnější. Když totiž vystoupíte na horním terminálu, můžete už se dočkat spíše zklamání. V Hongkongu je málokdy úplné jasno. Většinu roku překrývá siluety mrakodrapů šedý smog.

"Asi se ani nevyplatí fotit, raději si koupím pohlednici," rozhoduje se postarší čínský turista. Možná i proto se horní zastávka stala zábavnou trasou kýče, zbytečných nákupů a bezmezně rozmarného utrácení. Několik pater na vyhlídkové věži půlměsícového tvaru se vám staví do cesty stohy barevných triček, blikajících plastových hraček, čokolád či levné elektroniky. Na závěr, v nejvyšším patře, vás čeká poslední výdaj. Za vyhlídku se tady platí.

Opar brání výhledu i opačným směrem, na nekonečné moře. Z údajných až 236 ostrovů, které tvoří Hongkong, mnoho neuvidíte, snad s výjimkou toho nejznámějšího, na kterém se právě nacházíte.

I z kavárny dole ale můžete obdivovat linie mrakodrapů šplhajících po úpatí Hongkong Island pod vámi. Nebo v dálce na pevnině za průlivem vznosnou budovu International Commerce Centre. Se svými 484 metry je čtvrtou nejvyšší budovou světa, se 118 patry je před ní jen mrakodrap v Dubaji.

Novostavba je zajímavá i z jiného důvodu. Je částí rozsáhlého projektu v západní části poloostrova, který vydoloval nové území z moře. Stejný developer, společnost Sun Hung Kai Properties, stojí také za podobnou budovou 2 International Finance Centre, tentokrát na opačné straně průlivu, tedy blíž k vám.

Do starých časů

Když se nasytíte rozhledem, dejte se na malou procházku po vrcholovém hřebeni. Na vlastní Victoria Peak je to stále pár desítek metrů vzhůru. Až na něj se nedostanete. Patří totiž telekomunikacím. V parku pod ním se ale dočkáte krásných výhledů směrem na hongkongský ostrov Lantau, který leží směrem na západ. Někde v dálce tušíte bývalou portugalskou kolonii Macao. Tady máte dokonalý výhled na desítky až stovky lodí kotvících v širokém ústí Perlové řeky, kterou Hongkong lemuje ze severní strany.

Kráčíte zpět kolem vilek a řadových domů, jež obklopuje hustá tropická vegetace. Můžete se spolehnout, že tyto pozemky s výhledy na finanční metropoli jsou jedny z nejdražších na světě.

Máte na vybranou. Vrátit se zpět na tramvaj a sunout se zpět dolů, nebo se vydat opačným směrem na méně obydlený konec ostrova Hongkong. Těch pár set metrů vám bude trvat klikatými cestami uprostřed hustého lesa přes hodinu. Ale stojí to za to. Odměnou bude přístav Aberdeen, který stále láká turisty jako připomínka starých koloniálních časů.

Vydejte se na vyjížďku bachratou motorovou lodí. Obhlédnete čínské obytné hausbóty, které tu kotví už desítky let. Aberdeen býval ospalou rybářskou vesnicí až do 60. let minulého století, kdy i zde pohltila tradiční domky moderní betonová zástavba. Tady se přesto čas trochu zpomalil, i lidé tady mluví zvolna, jinak než v centru Victorie. K návratu poslouží správný autobus, za půl hodiny jste opět uprostřed dopravní vřavy.

Nejlepším nápadem je proto vydat se z ostrova Hongkong na pevninskou část, poloostrov Kowloon. Přístaviště poblíž moderní konferenční budovy je v obležení. Na pevninu sice jezdí i metro, lodní doprava ale zůstává oblíbenější. "Můžu tady relaxovat," říká studentka Anna Wejová, proč raději čeká i deset minut na oprýskanou loď, než by sestoupila sítí eskalátorů do rychlejší podzemní dráhy.

Panorama mrakodrapů

Průliv mezi ostrovem a pevninou je užší, než býval před nějakými deseti lety. Důvodem je urputné dolování půdy na mořském průlivu. Stejně jako Holanďané, rovněž obyvatelé Hongkongu si váží každého čtverečního metru půdy. Svádí permanentní boj s mořem, ze kterého už získali třeba umělý ostrov pro moderní letiště Chek Lap Kok.

Jedna z hlavních leteckých bran do celé Asie není sice tak půvabná jako staré letiště, kde letadla téměř brnkala křídly o blízko stojící mrakodrapy, kapacitu má ale mnohonásobně vyšší. Budovu nového letiště, ležícího těsně u největšího ostrova Lantau, navrhoval známý britský architekt Norman Foster, mimo jiné autor dostavby budovy Reichstagu v Berlíně.

Tady se zapsal do učebnic architektury stavbou robustního mrakodrapu, sídla Hongkong and Shanghai bank (HSBC). Stavba, jež byla dokončena v roce 1986, byla v mnohých učebnicích zmiňována jako nejdůležitější světová stavba desetiletí. Stala se jednou z ikon Hongkongu. Konkuruje jí Bank of China od americko-čínského architekta I. M. Peie, který proslul dostavěním pyramidy v pařížském Louvru. Elegantní mrakodrap zdobí charakteristická úhlopříčná klikatá čára na vnějším plášti.

Nejlépe si celé panorama mrakodrapů na protějším úpatí Victoria Peaku vychutnáte, když vystoupíte z lodi a vydáte se rušnou pobřežní promenádou směrem k rušné Nathan Road, která tvoří páteř turistické čtvrti Tsim Sha Tsui.

Klidně mlaskejte

Tady tepe život a obchod vyššími obrátkami než kdekoli jinde. Zdá se vám, že dokonce i eskalátory tu sviští nějak rychleji. Najdete zde snad každý obchod, na který si vzpomenete. Zlatnictví, elektronika, textil, tradiční čínská medicína či značková obuv. Na několika desítkách metrů se vždy střídá hned několik velkých světových výrobců. Spěchající chodci se proplétají hustým provozem s nepřehlédnutelnými dvoupatrovými autobusy po londýnském vzoru.

Většina lidí tady ukrutně spěchá. Nejen obrazně. "Prosím vás, vezměte si rychle drobné, další čekají," napomene vás dívka ze směnárny, když zhruba tři vteřiny sledujete okolní ruch a nereagujete na balíček směněných hongkongských dolarů na přepážce.

Okolo páté odpoledne tady provoz vrcholí. Nejlepší je vydat se do některé z bočních ulic. Jednak proto, že zde dlouho do večera najdete tradiční trhy se záplavou ovoce, zeleniny, masných výrobků, měděných džbánů, značkových triček, počítačových her, pohřebních věnců, dětských hraček a produktů všemožné umělecké tvořivosti.

V těchto místech se k večeru zastaví provoz. Ulice se přehradí a patří uvolněné zábavě. Lidé si užívají kolektivní emoce při promítání filmů na velkoformátových obrazovkách. Zazpívají si karaoke. O kus dál obdivují divadelní produkci, polykače mečů či provazochodkyni.

"Chodím sem každý večer, tady se potkávám s přáteli, spadne ze mě všechen stres z práce," svěřuje se Anna, která obvykle večer zakončí v některé místní verzi McDonald's. Mnozí ale volí některou z tradičních čínských restaurací. Poznáte unikátní kuchyni. V Hongkongu mají rámcově na výběr ze tří kuchyní: kantonské, s množstvím zeleniny a vepřového masa, sečuánské, s ostře pálivými omáčkami, nebo pekingské, která si potrpí na drůbež a také více upřednostňuje nudle než rýži.

Pochopitelně: umění ovládat svéhlavé hůlky se od turistů nevyžaduje, snadno dostanete příbory. Myslete na to, že pokrm je pro Číňany významnou věcí. Není problém mlaskat a zbytky nechat padat na stůl či na podlahu. Nedávejte ale najevo, že vám nechutná či že už pospícháte jinam. Nesluší se to.

Malířův obraz

Dopíjíte ze šálku jasmínový čaj. Světla restaurací září do potemnělých ulic. Na Hongkong padá tma. Prodavači skládají konstrukce svých stánků, na zemi zůstávají ořezky zeleniny, drůbeží hlavy, úlomky bambusů, vzduchem poletuje spousta pomačkaných papírů. Do rána to vše zmizí.

Z postranních ulic vyrážejí mladíci pochybného vzezření. Šeptem se vtírají s nabídkou drog či návštěvou podniků, které není radno doporučovat. Scénář je prý asi takový (alespoň podle rad místních). Přijdete ke dveřím, kde se domníváte, že vypijete pivo za překvapivě nízkou cenu - a ještě budete sledovat produkci se spoře oděnými slečnami. Realita je jiná. Po zhruba dvouminutové konverzaci s dámskou obsluhou zjistíte, že platíte dvacetinásobek předpokládané částky, k jejímuž zaplacení vás nenápadně motivují dva svalnatí hromotluci u vchodu. Úniku není.

Pokud si někdo chce raději v tichu oddechnout po náročném dni, zabočí jen kousek dál do parku Kowloon. V končícím dni tady posedává starý malíř, posledními tahy dotváří na plátně svůj obraz Hongkongu.

Z klidného přízemního patra, kde se rozkládá park s tropickými rostlinami s uklidňujícím účinkem, vzlíná prostřední prostor s neklidnými siluetami mrakodrapů, rychlé tahy štětce jim dávají pohyb a dynamiku. Shora rámují malířův výhled výseče agresivních obřích billboardů.

Není lepší zkratka, jak popsat Hongkong. Od svých začátků trpí v pochybách, jaký pohyb nastane v životě a politice blízké pevninské Číny. Nic není jisté. Přesto má město trvalý dostatek sebedůvěry, aby pokračovalo ve svém sprintu dopředu.

Na pevninu sice jezdi metro, lodní doprava ale zůstává oblíbenější.

JAK SE TAM DOSTAT

Z Prahy do Hongkongu se dostanete například s Emirates. Letenka stojí přes 18 tisíc Kč.

TIP NA VÝLET

MACAO
Do bývalé portugalské kolonie Macao, kam stejně jako do Hongkongu nepotřebujete vízum, jezdí rychlé lodě z kowloonského přístavu, které zvládnou 65 km za něco přes hodinu, podle počasí.

KAM NA JÍDLO

KOWLOON
Nejlepší je navštívit některou z restaurací poblíž kowloonského trhu nedaleko Nathan Road. Najdete tu všechny druhy čínské kuchyně, dále indické restaurace nebo thajskou kuchyni.

KDE SE UBYTOVAT

THE BOOTH LODGE
Špatný není hotel The Booth Lodge poblíž rušné Nathan Road v Kowloonu, který náleží místní Armádě spásy (http://boothlodge.salvation.org.hk). V okolí Nathan Rd. najdete hotely všech cenových kategorií. Nesmí vás překvapit, že pokoje jsou tady hodně stísněné.