Rodinná vila v Hodkovičkách: Tady začíná rondokubismus

Dům jak z dřevěné stavebnice, která zná pouze kvádry, válce, jehlany a obloučky. Postavený v pokoji na koberci by byl dílem chlapce, který se raduje z vánočního dárku. Ale toto je práce téměř čtyřicetiletého dospělého muže. A v jeho domě bydlela dospělá rodina stavebníka Antonína Hořovského. Ostatně ten dům s okny zdobenými obloučky si můžete prohlédnout sami. Dodnes stojí, bohužel notně okoralý, v pražských Hodkovičkách v ulici Na Lysinách. Splést se nemůžete. I když v této čtvrti stojí řada povedených domů, zaobleně zdobený je jediný - rondokubistická vila od Pavla Janáka.

Tady začal nový architektonický směr, který měl tak krátkou životnost, že se ani nestihlo usadit jeho pojmenování. Pro někoho to byl rondokubismus, pro někoho obloučkový kubismus a pro další národní sloh, styl Legiobanky, české art deco, ale také národní dekorativismus nebo třetí kubistický styl. Průkopníkem stylu, který si ke krystalickým strukturám kubismu přibral z geometrie kruhy, oblouky a válce, byl architekt Pavel Janák.

Obvykle se za první stavbu, která byla ve stylu rondokubismu postavena, považuje sídlo Legiobanky v ulici Na Poříčí, dokončené v roce 1923. Rodinná vila v Hodkovičkách ale byla dokončena už v roce 1922. Tady začal rondokubismus, tady začala ostrá válka. Po éře puristicky čistého funkcionalismu se najednou na stavby vrátil ornament a teoretici umění tasili zbraně.

Například Karel Teige o rondokubismu prohlásil, že vyvolává z hrobů dávno zažehnané přízraky historismu. Domy s rondokubistickou fasádou prý připomínají z dálky bonboniéru a stylu by slušelo označení "kondelíkovský". Obloučky, válce, jehlany a falešná cimbuří jsou zradou nejen našeho moderního života a moderní kultury, ale rovnou celé moderní mezinárodní civilizace.

Obrazem: Rondokubistická vila od Pavla Janáka přejít do fotogalerie

Proti šiku kritiků měl Janák kromě kolegů architektů Josefa Gočára a Ladislava Machoně jediného advokáta, historika umění Václava Viléma Štecha, který rondokubismus bránil jako "svěží, šťastnou a veselou improvizaci, působící dojmem lidového umění".

K takovému hodnocení měl ovšem Teige připravenou ironickou repliku: Je to architektonická uprkovština, slovácké almary, barokní bedny a falešná Jurkovičova architektura. Štech ale ze svého neustupoval. Ornamentalismus a ctnosti venkovského lidu považoval za nezpochybnitelné konstanty českého umění.

Je skutečně Janákův národní rondokubistický styl extrakt z našich lidových ornamentálních motivů? Nebo mají zaoblené hrany vystihovat naši nechuť k ostrým střetům, místo kterých se raději snažíme věci spíš nějak otupit a zakulatit? Šifra mistra Janáka stále nebyla rozluštěna. V Hodkovičkách můžete najít první indicie.

JAK SE TAM DOSTAT

U vily je zastávka autobusu 121 V Mokřinách. Vystoupit můžete také na zastávce autobusů 182 a 253 Černý kůň a dojít sem pěšky.