V osobě Bohumila Hrabala vstoupil do české literatury druhé poloviny 20. století autor s nevšedním pozorovacím talentem a především originální a poetický vypravěč. Jeho hrdinové, které nazýval pábitelé, se občas chovají zdánlivě nerozumně a pošetile a hodně si vymýšlejí, ale přitom dokážou najít krásu tam, kde by ji nikdo na první pohled nehledal.
Hrabal o nich říkal: "Tam, kde jsem zklamal já jako člověk, tam zklamou i mí hrdinové. A na co já jsem pyšný, a to jsou obyčejné lidské maličkosti, na to jsou pyšní i mí hrdinové." Od tragické smrti Bohumila Hrabala uplyne letos deset let. Spisovatel zemřel 3. února 1997, v nedožitých 83 letech, po pádu z okna v pátém patře ortopedické kliniky nemocnice na Bulovce. Jeho smrt při krmení holubů byla krutě symbolická a zároveň obestřená neodbytnými otázkami. Šlo o náhodu, či si nemocný spisovatel zvolil smrt sám? Policie případ označila za nešťastnou náhodu.

Bohumil Hrabal se narodil 28. března 1914 v Brně. Nemanželského syna Marie Kilianové později adoptoval jeho otčím, nymburský sládek. Malý Bohumil rád četl a oblíbil si příběhy, které vyprávěli dospělí v pivovaru. Po maturitě studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze, ale kvůli uzavření vysokých škol v období okupace studia dokončil až v roce 1946. Během války pracoval mimo jiné jako železniční dělník a výpravčí v Kostomlatech, což se (stejně jako všechny jeho profese) odrazilo i v jeho literární tvorbě.

Po válce vystřídal řadu zaměstnání, od roku 1959 byl kulisákem v Divadle S. K. Neumanna. A kromě toho také psal - nejprve jen pro sebe a pár přátel. V roce 1963 mu vyšla první kniha - povídkový soubor Perlička na dně, která hned získala Cenu nakladatelství Československý spisovatel za nejlepší dílo roku. Následovaly další - například Pábitelé, Taneční hodiny pro starší a pokročilé, Ostře sledované vlaky či Postřižiny. To už byl spisovatelem na volné noze. Kvůli omezenému publikačnímu prostoru ale vycházela řada jeho knih v zahraničí nebo v samizdatech.

Hrabalovy knihy přitahovaly a stále přitahují dramatiky a filmové tvůrce. Populárními se staly snímky Skřivánci na niti, Postřižiny a Slavnosti sněženek. Film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky, natočený podle Hrabalovy předlohy, získal dokonce v roce 1968 Oscara. Jiří Menzel natočil také nedávno i jeden z nejslavnějších Hrabalových románů - Obsluhoval jsem anglického krále.

V době politické normalizace byl Hrabal vyloučen ze Svazu spisovatelů, ztratil zaměstnání, nemohl publikovat a jeho knihy byly staženy z knihkupectví a knihoven. I později vycházely jeho knihy v nedostatečných nákladech a bývaly bleskově vyprodány. Jiná situace byla v zahraničí, kde vyšlo jeho dílo ve 24 jazycích.