| Břečťan na stěnách středověkých domů zezlátne a útulné kavárny v úzkých uličkách se zdají být ještě útulnější. Budete spokojeni, ať přijíždíte za zahálčivými procházkami podél romantických průplavů, anebo se chcete kochat architektonickými památkami a výtvarným uměním. Bruggy nabízejí tolik, že na důkladné vstřebání všech dojmů nestačí pouhý den nebo dva. Pokud tohle město chcete nejen vidět ale i zažít, vyhraďte si na jeho návštěvu nejméně prodloužený víkend. Oblíbíte si ho a nejspíš se do jeho ulic ještě mockrát vrátíte. Stoupání ke zvonům Bruggám se přezdívá Benátky severu, protože město je protkáno desítkami kanálů, nad nimiž se klenou staré kamenné mosty. Téměř nehybné vodní plochy, na nichž se zrcadlí středověké cihlové domy a věže, dělají z Brugg jedno z nejpůvabnějších míst v západní Evropě. Pozoruhodně zachovalé staré centrum je vhodné prozkoumat pěšky. Procházku začněte v místě, okolo kterého je soustředěna většina nejdůležitějších památek - na náměstí Grote Markt. Nejprve vyšplhejte na věž Belfort ze 13. století. Úctyhodných 88 metrů vysoká zvonice původně sloužila k ostraze města; hlídky z ní ostřížím zrakem pátraly po známkách požáru nebo blížícím se nepříteli. Stoupání po úzkém schodišti se 366 stupni je dost únavné. Odměnou za námahu vám bude nádherný výhled z větrného ochozu. Červené střechy starých domů, stužky kanálů a hroty věží uchvátí každého návštěvníka, takže na vršku věže bývá neustále plno. Výhled na řadu pestrých gotických, renesančních a barokních domů se zubatými štíty na protější straně náměstí patří k nejfotografovanějším motivům ve městě. Ve druhém patře si prohlédnete výstavu, osvětlující historii zvonice. Zdejší zvonkohra je nejslavnější v Evropě, má 47 zvonů a místní zvoník na ni třikrát týdně hraje koncert. K věži přiléhá honosná stavba tržnice Halle, která dříve bývala obchodním centrem města. Druhým nejvýznamnějším místem je náměstí Burgplaats (zkráceně Burg), kde do roku 1434 stával hrad. Tady si můžete prohlédnout jednu z nejstarších gotických radnic v Belgii, která vznikla v letech 1376 až 1420 a dochovala se ve vynikajícím stavu. Uvnitř kromě cenných historických nástěnných maleb uvidíte výstavu předmětů, obrazů a dokumentů z historie Brugg. Napravo od radnice stojí muzeum a bazilika Svaté krve (Heilig-Bloedbasiliek). Zdejší klenotnice byla údajně určena pro uložení několika kapek Kristovy krve a každý pátek se koná obřad k jejímu uctění. V muzeu jsou shromážděny staré kněžské hábity, relikvie a církevní malby. FOTO: MICHAELA KLEVISOVÁ Oáza klidu Ulicí Blinde Ezelstraat pokračujte k nejbližšímu městskému přístavišti a dále na náměstí Vismarkt, kde se od čtvrtka do soboty mezi 6. a 13. hodinou prodávají čerstvé ryby z blízkého Severního moře. Vydejte se podél kanálu po ulici Steenhouwersdijk směrem k ulici Groenerei. Cestou narazíte na dva nejstarší kamenné můstky ve městě – Meeburg a Peedenburg. Na konci Groenerei stojí typický chudobinec De Pelikaan s domovním znamením pelikána. V Bruggách takových dobročinných zařízení vyrostlo ve 14. až 18. století několik (další najdete v Noordstraat, Stijn Streuvelstraat, Katelijnestraat a Nieuwe Gentweg). Mohli se sem uchýlit všichni, kdo potřebovali pomoc – staří lidé, chudina, nemocní. Jedinečnost těchto „božích domů“ spočívá v tom, že je nefinancovaly církve, jak bylo tehdy obvyklé, ale cechy a bohatí občané. Tímto činem se věřící obyvatelé ujišťovali, že se po smrti dostanou do nebe. Většina z objektů byla zrekonstruována a modernizována a dodnes slouží jako domovy důchodců. Jejich krásné zahrady jsou přístupné veřejnosti. Pokud se vám procházka podél vody zalíbí, vypravte se pěšky k okružnímu kanálu. Na severovýchodě se dochovaly čtyři větrné mlýny (původně jich v Bruggách bylo 25). Nejstarší St. Janshuismolem pochází z roku 1770 a jako jediný je dosud funkční. Když budete pokračovat dál podél vody, dorazíte ke zbytkům středověkého opevnění města ze 13. a 14. století. Dochovaly se čtyři brány – Křížová, Gentská, Kovářská a Oslí. První Křížová brána postavená z vápence se od ostatních liší zářivě bílou barvou, následující Gentská je nejmohutnější, protože z této strany hrozilo městu největší nebezpečí. Za potravou pro duši Kdo přicestoval do Brugg především za uměním, měl by určitě zavítat do jednoho z největších gotických kostelů v Belgii – do kostela Panny Marie v ulici Mariastraat. Nádherná stavba z červených cihel má úchvatnou 122 metrů vysokou věž a skrývá řadu uměleckých klenotů: malby, dřevěné sochy a především Michelangelovu Madonu s děťátkem (z roku 1503) – jediné dílo, které za umělcova života putovalo mimo Itálii. Přitažlivou výstavu, která vás provede šesti staletími belgického, vlámského a holandského umění, si můžete prohlédnout v muzeu Groeninge (Dijver 12). K největším klenotům sbírky patří díla takzvaných vlámských primitivů, jako jsou Eyck, Goes a Memling. Pokud chcete blíž poznat dílo posledního zmíněného umělce, zastavte se v Memlingmuzeu (Mariastraat 38). V kapli bývalého románsko-gotického špitálu Sv. Jana je vystaveno šest vrcholných děl Hanse Memlinga. Davy návštěvníků sem proudí hlavně kvůli výzdobě relikviáře Sv. Voršily, který je považován za jeden ze Sedmi belgických skvostů. Středověké Bruggy dokáží být až kýčovitě romantické. Tu nejmalebnější tvář vám nastaví u takzvaného Jezírka lásky (Minnewater), kde žije několik desítek labutí. Vodní plocha se nachází těsně vedle komplexu budov ze 13. století Begijnhof ten Winegaarde, který původně obývaly bekyně (v jednom z domů je muzeum o jejich životě). Dnes begináž obývají členky řádu benediktinů a byla spolu s věží Belfort zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Minnewater byl kdysi městským přístavem. Vyplouvaly odsud lodě, které dopravovaly cestující mezi Bruggami a Gentem. Vedle mostu se třemi ladnými oblouky se vypíná Prašná brána, kde kdysi měšťané skladovali střelný prach. Labutě se pohupují na hladině jezera od nepaměti a staly se jedním ze symbolů Brugg. Traduje se, že je sem přivezl panovník Maxmilián Rakouský, který přikázal obyvatelům, aby se o bílé opeřence dobře starali. Když pak byl Maxmilián uvězněn, popravili měšťané jeho radního Pietera Lanchalse, který byl ochráncem labutí. Ty však jezírko lásky dodnes považují za svůj domov. Spící město Bruggy se jmenují podle římského mostu ze 3. století, který se klenul přes řeku Reye, vlévající se do mořského zálivu Zwin. Město pomalu vyrůstalo kolem hradu z 9. století, od roku 1093 bylo rezidencí flanderských hrabat. Jeho zářná budoucnost ale měla být spojena s lodní dopravou. Ve 14. století byly Bruggy rušným přístavem, kde denně přirazilo ke břehu až 150 plavidel. Obchodovalo se tu se vším možným od ryb po látky a příze. Svá jednatelství tu měli kupci ze 17 zemí světa. Prosperity města využívala i církev, která tu stavěla jednu honosnou stavbu za druhou. Díky tomu Bruggy vynikají velkým množstvím klášterů, opatství a katedrál, z nichž většina se dochovala ve výborném stavu. Zlaté časy ovšem neměly trvat navěky. Záliv Zwin zanášely naplaveniny, které koncem 16. století přístav úplně odřízly od moře. Lodní doprava usnula a s ní celé město. A právě díky tomu Bruggám zůstalo nejlépe dochované středověké jádro ze všech belgických měst. Průmyslová revoluce se Brugg nedotkla, nebyl důvod bourat staré domy a stavět na jejich místě nové obytné stavby nebo továrny. Bruggy procitly k životu až v roce 1907, kdy je s mořem spojil 12 kilometrů dlouhý průplav do Zeebrugge. Tehdy je začali objevovat zahraniční návštěvníci, především Britové a Francouzi. Dnes sem milovníci památek přijíždějí ve velkém – ročně do města zavítají tři milióny turistů. V roce 2002 se Bruggy ještě víc zviditelnily, když se staly Evropským městem kultury. Michaela Klevisová (IN) |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
