| Během odpolední přestávky vyběhnou ze svého hotelu v obchodním centru města, kde se téměř nedohledají žádných památek. Kolem dokola vidí unikátní a trochu rozpačitou směsici činžovních domů komunistické výstavby 50. let a nových kancelářských věžových budov s kovově-skleněným exteriérem. To, co totiž ve Varšavě stojí za zhlédnutí, se musí trochu pohledat. Varšava má vlastně dvě pomyslná centra: staré historické centrum a obchodní centrum, která od sebe dělí stovky metrů, ne-li kilometry. Turisté proto objevili Varšavu o něco později než ostatní středoevropská města. Místní restauratéři se tak teprve učí cizí jazyky, což ale našinci příliš vadit nemusí. V Polsku se totiž poměrně snadno domluví. Doporučuje se ale vyvarovat například objednávky "čerstvého" pečiva, neboť zákazník riskuje, že mu s nechápavým výrazem tváře přinesou starý a tvrdý chléb. Stejně znějící slova v polštině občas znamenají pravý opak anebo úplně něco jiného. Varšava si užila své Málokteré město bylo v průběhu své více než čtyřsetleté historie tak zkoušeno osudem jako právě polská metropole. Město pamatuje četné vzlety a pády. Mezi černé stránky historie města se zapsaly nájezdy Švédů a sedmihradských knížat v 17. století, třikrát dělené Polsko (polské rozbory) a hlavně druhá světová válka. Varšavané jsou proto právem na sebe hrdi, že vždy dokázali město dát znovu do pořádku. Varšavu prezentují jako symbol zmrtvýchvstání, jako symbol věčné naděje na lepší časy. I dnes město, jako třetí největší staveniště Evropy po Berlíně a Moskvě, hledí především do budoucnosti. Za dnešní architektonický ráz vděčí Varšava především událostem druhé světové války. Za varšavské protifašistické povstání v roce 1944 se Němci pomstili téměř úplným srovnáním města se zemí. Zničeno bylo 84 procent města, padlo 650 tisíc obyvatel. Většina měšťanských domů a paláců lehla popelem bez šance na obnovu. Po uklizení tisíců tun ruin z tisíců hektarů pozemků se začalo se stavbou města téměř od základů. A jaký byl v 50. letech architektonický styl, se můžeme ve Varšavě přesvědčit na mnoha místech ještě dnes. Teprve postupně nacházejí městští zastupitelé peníze na to, aby těmto domům alespoň pořídili barevnou fasádu a nová okna. Za názorný příklad změn k lepšímu může sloužit jedna z centrálních alejí Maršalkovská ulice (Ulica Marsza#179#kowska) a náměstí Ústavy (Plac Konstytucji), kde je sice ještě možné objevit na fasádách dělnické motivy socialistického realismu (zůstanou tu na památku), ale zároveň tu najdeme na chodnících moderní zámkovou dlažbu, ojedinělé lampy veřejného osvětlení a pečlivě sestříhané trávníky. To vše bylo upraveno teprve před dvěma lety. S velkým vypětím sil zde opět vyrostlo Staré Město (Starówka), které bylo postaveno podle dochovaných kreseb v kronice italského malíře Canaletta a bylo chloubou předválečné Varšavy. Znovupostavení Starého Města skončilo teprve v 70. letech 20. století. Trochu zapomenutá Visla Pomyslnou bránu do Starého Města tvoří Zámecké náměstí (Plac Zamkowy) s centrálním několikametrovým sloupem se sochou Zikmunda III. Wazy, polského krále švédského původu, který přenesl během svého vládnutí hlavní město z Krakova do Varšavy. Stalo se tak poté, co lehl popelem krakovský hrad Wawel. Celé přesídlování se uskutečnilo v letech 1596 až 1610. Ze Zámeckého náměstí je dobrý výhled na řeku Vislu, která není místem vyhledávaným turisty tak, jak je tomu v Praze nebo Budapešti. Ve svahu mezi Zámeckým náměstím a Vislou stojí cihlově červený Královský zámek (Zamek Krolewski), jehož stěny pamatují podepsání ústavy v roce 1791. V Královském zámku mohou návštěvníci zhlédnout mimo jiné stálou expozici věnovanou rekonstrukci Starého Města. Jsou zde dobové snímky, jak město vypadalo před válkou, jak vypadaly jeho ruiny po hitlerovských náletech a následně jak probíhala obnova. Kteroukoli z úzkých uliček se přejde ze Zámeckého náměstí na náměstí Starého Města (Rynek Starego Miasta). V tomto centrálním místě Starówky se nacházejí luxusní restaurace a kavárny. V létě má každá z nich vystaveny stolky hluboko do náměstí tak, že se kolemjdoucí jen ztěžka prodírají mezi konzumujícími hosty. Nejprestižnějšími restauracemi zde jsou: U Fukiera, Karczma Gessler nebo Bazyliszek, kde za levnější menu host zaplatí okolo 300 - 400 zlotých (zhruba 2300 - 3000 korun). Uprostřed náměstí je odnedávna umístěna moderně řešená fontánka se symbolem Varšavy - Syrénkou. V bočních uličkách Starówky je možné zhlédnout kostely, na mnoha místech v okolí jsou malé pomníčky obětem války. A všude dokola jsou samozřejmě nezbytní a neodbytní pouliční prodejci více či méně vkusných suvenýrů. Ze zadní neboli severní strany je Staré Město ohrazeno hradbami - Barbakánem, který jej dělí od tzv. Nového Města (Nowe Miasto). Z Nového Města je ještě lepší pohled na mohutný tok Visly. Varšava má šest mostů, které spojují původní část Varšavy s její novější čtvrtí - Pragou. Praga, antichlouba Varšavy Praga svým vzhledem a účelností připomíná tak trochu bratislavskou Petržalku. Jedná se totiž o jedno ohromné sídliště. To na Praze se začaly nejdříve po válce budovat panelové domy, kam se mohli přestěhovat Varšavané, kteří přišli o střechu nad hlavou. Na Praze byli ubytováni také všichni ti, kteří se do Varšavy přistěhovali z vesnic a městeček celého Polska, aby pomohli vybudovat nové hlavní město. Praga je bohužel také považována za nejnebezpečnější část Varšavy. Panoráma obřího sídliště, které se postupně rozrůstalo v 50.-70. letech, jaksi nepasuje k jejímu názvu, který zní - zvláště Čechům - poněkud urážlivě. Ani oficiální kancelář turistického ruchu však nedokáže odpovědět zvídavému turistovi, odkud že se název Praga vlastně vzal. Praga je dnes téměř světoznámá z jednoho důvodu: nachází se zde největší otevřené tržiště Evropy. Snímek: Markéta Rulíková Královskou cestou až na kraj města Pokud se vrátíme zpět na levý břeh Visly, určitě nenímožné opomenout Královskou cestu, jejíž začátek je u Královského paláce. Královská cesta se táhne směrem na jih několik kilometrů až na jižní konec města - k zámku ve Vilanově. První zastávka čeká turistu u prezidentského paláce vybudovaného v 17. století. Sídlem polských prezidentů se palác stal teprve v roce 1994. V sousedství paláce se honosí nej-dražší a nejreprezentativnější varšavský hotel Bristol. V tomto pětihvězdičkovém hotelu stojí jednolůžkové apartmány v přepočtu pět až třináct tisíc korun. Při své poslední návštěvě města v roce 1997 se o hotel zajímal Michael Jackson, který chtěl Bristol koupit a udělat v něm své muzeum. Za další pozoruhodné objekty na Královské cestě se dá určitě považovat hlavní budova Varšavské univerzity založené v první polovině 19. století a Palác Staszica (Pa#179#ac Staszica) - dnešní sídlo Polské akademie věd. Před palácem je umístěn pomník Mikuláše Kopernika, který je mnohdy považován za symbol polské vědecké tradice. Na stejném náměstí stojí za zhlédnutí také kostel sv. Kříže (Ko#156#ció#179# #156#w. Krzy#191#a), kde je pochováno srdce skladatele Frederyka Chopina. Za Palácem Staszica začíná výstavní "polopěší zóna", neboli ulice Nowy #140#wiat. Zóna je známá díky drahým obchodům, restauracím a kavárnám. Tou nejslavnější je zajisté cukrárna Blikle. Na tlustý čtvrtek ráno (katolický svátek) je možné vidět před obchůdkem Blikle několikasetmetrovou frontu těch, kteří si nemohou odpustit nepostradatelné sváteční koblihy od Blikleho. Je nutné dodat, že si Poláci na cukrovinky a zákusky vskutku potrpí. Není se čemu divit, vždyť je Polsko považováno za evropskou ovocnářskou velmoc. Za zmínku stojí určitě horká jablečná "šarlotka" se šlehačkou (cosi jako náš štrúdl) anebo tvarohový zákusek s rozinkami zvaný "sernik"'. Královská cesta dále pokračuje přes náměstí Tří křížů (Plac Trzech Krzy#191#y). Náměstí je téměř symbolem dnešní varšavské architektonické směsice. Uprostřed ultramoderní scenérie luxusních domů s kancelářemi a drahými butiky se vypíná v celé své kráse překrásný kostel sv. Alexandra (Ko#156#ció#179# #140#wi#234#tego Alexandra). Právě na tomto náměstí se mladí Varšavané rádi setkávají při kávě nebo drinku po práci. Oblíbenými bary - kluby jsou Szpilka, Szpulka, Szparka nebo Modulor. Do té poslední kavárny se dá večer zajít na jazzový koncert. Naopak výborné ostřihy (mušle) podávají v restauraci hotelu Sheraton, který se nachází na stejném náměstí. Od Sheratonu už je to jen několik metrů na ulici Nowowiejskou, kde sídlí polský parlament čili Sejm a Senát. Vilanský zámek Posledním zastavením na varšavské Královské cestě je barokní zámek ve Vilanově (Wilanów). Vilanovský zámek, přezdívaný varšavským Versailles, byl letní rezidencí krále Jana III. Sobieského, panovníka, který v roce 1683 vyhrál nad Turky bitvu u Vídně. Na zámku, který obepíná rozsáhlý zámecký park, se dnes konají koncerty vážné hudby. Vilanov není jenom zámek, je to také nejluxusnější čtvrť Varšavy. Varšava - město zeleně Okrouhlá budova Sejmu, jedna ze zastávek na Královské cestě, téměř sousedí s první částí největšího varšavského parku #163#azienkami. #163#azienki byly kdysi letní rezidencí posledního polského krále Stanis#179#awa Augusta Poniatowského. Je to nejoblíbenější místo nedělních výletů zdejších obyvatel. Kromě barokních a klasicistních paláců a ohromného parku se zde při pomníku Chopina od května do října pořádají koncerty mistrova díla. V Oranžérii je umístěna sbírka soch. V amfiteátru, jehož pódium leží na vodě, hrají svá představení nejrůznější divadelní skupiny. Dokud počasí dovolí, stále se v #163#azienkách konají nějaké kulturní nebo sportovní akce. Součástí #163#azienek je i botanická zahrada. Návštěvníci mohou obdivovat dvousetleté duby, kaštany anebo třeba vzácné metasekvoje. Komicky může vypadat miniplantáž konopí, zvláště pokud si uvědomíme, že tato oblíbená lehká droga roste jenom několik desítek metrů od sídla vlády. #163#azienki jsou sice největší, ale zdaleka ne osamělým městským parkem. Naopak, Varšava je díky svým parkům často přezdívána zeleným městem. Snad proto je nejlepším obdobím pro návštěvu Varšavy jaro nebo podzim. Září, říjen a listopad jsou nazývány díky neuvěřitelné paletě podzimních barev v parcích obdobím "zlatého polského podzimu". Dalšími významnými parky ve Varšavě jsou Mokotovská pole (Pola Mokotowskie) nebo Saský park (Park Saski) nedaleko Národního divadla. Dále od centra stojí za návštěvu Biela#241#ský park, kam návštěvníci přicházejí obdivovat desítky třísetletých dubů. Na své si tu přijdou i ornitologové. Na jihu Varšavy se rozprostírá lesopark Powsin, kde se nachází druhá a určitě nejcennější botanická zahrada. Na severu mohou zase návštěvníci Varšavy navštívit Kampinovský prales (Puszcza Kampinowska) o rozloze větším než jedna třetina Varšavy. Kampinovský prales, přezdívaný plíce Varšavy, je zároveň národním parkem. Palác kultury: rozhledna města O tom, že je Varšava skutečně městem zeleně, se může návštěvník přesvědčit při pohledu z nejvyššího bodu města - tedy rozhledny Paláce kultury a vědy (Pa#179#ac Kultury i Nauki) na třicátém patře. Palác stojí v obchodním centru uprostřed Varšavy. Turista si musí připravit 15 zlotých na vstupenku. Palác kultury je sám o sobě místem kontroverzním. Je totiž darem Stalina, a tudíž je z politických důvodů nenáviděn. Je kopií jiných sedmi paláců v Moskvě. A starý vtip k tomu říká, že nejhezčí pohled na Varšavu je právě z vrchu paláce, neboť ho odsud není vidět. Přestože je palác z jedné strany nenáviděn, z druhé jej Varšavané mají v podstatě rádi. Tím, že je z tolika míst vidět, slouží jako skvělý orientační bod. Markéta Rulíková |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
