Ředitel festivalu Smetanova Litomyšl Jan Pikna
Foto: archiv Jana Pikny
Během festivalu Smetanova Litomyšl, který je právě v plném proudu, nemá jeho ředitel Jan Pikna na čtení ani pomyšlení. Ale pak to všechno dožene.

Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

V období příprav festivalu noční stolek téměř zapadl prachem. Je na něm bohužel prakticky celá vánoční várka knih, na kterou se ale moc těším, protože bude spojena s obdobím uvolnění po festivalu, a tedy s dovolenou. Krátce před Vánoci jsme byli v Barceloně a po návratu jsem si přál přečíst vše o Antoniu Gaudím. Tak se mi sešly výpravná publikace i detektivka. Uvidíme.

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Na cestách se vracím k jistotám. Tou je třeba Kmotr Maria Puza s nesmírně užitečným poučením, že je-li zle, je třeba zalehnout na matrace!

Co jste četl, když jste byl ještě kluk?

Hltal jsem všechno od Jaroslava Foglara a Karla Maye. Myslím, že to muselo nechat následky: jejich hrdinové jsou vzory čestnosti, statečnosti a spravedlnosti, hodnot, které tvoří vyšší princip světa. Navždy budu zastáncem "Pravdy a Lásky", které musí zvítězit, a nepřítelem lišáků beztrestně zneužívajících jejich slabosti.

Kterou knihu si v tomhle životě ještě musíte určitě přečíst?

Velké dějiny zemí Koruny české. Poctivě jsme tento neuvěřitelný počin Ladislava Horáčka a nakladatelství Paseka odebírali s tím, že se na něj vrhneme, až bude kompletní. Teď, když zabírá v knihovně jeden a půl metru, nemám odvahu začít. Ale až bude neomezený čas v důchodu… Zažili jsme za socialismu hodně upravený výklad dějin, tento komplet vytváří zcela jiný obraz.

Kterou autorku byste rád pozval na skleničku dobrého vína?

Kateřinu Tučkovou. Při čtení Vyhnání Gerty Schnirch mi došla příčina neukotvenosti a trochu falešné zemitosti přeosídlené jižní Moravy, Žítkovské bohyně mi zase připomněly fenomén duchovní síly. Cením si poctivě nasbíraného materiálu a jeho sestavení do čtivé formy, chtěl bych se zeptat na podrobnosti, které se do knih nevešly.

A s kterým autorem byste se nebál strávit desetihodinový let?

S Tomášem Halíkem. Mohl by mi číst své knihy, sdělovat své myšlenky a já bych jen mlčel. Vždycky dokáže říct to, co cítím, ale zformulovat neumím.

jarvis_5b2b6e5c498eba1f76076fd8.jpeg
Foto: archiv Jana Pikny